Při druhém zjevení o několik dní později už neznámá paní zavedla Mariette k malému pramenu, který vyvěral u cesty. Krásná paní tehdy pronesla slova, která se stala srdcem celého poselství: „Ponoř své ruce do vody. Tento pramen je vyhrazen pro mne.“ Později upřesnila, že tento pramen je určen pro všechny národy a k úlevě nemocným. Mariette, ač zpočátku čelila nedůvěře okolí i místního faráře, zůstala věrná svému zážitku. Panna Maria se jí zjevila celkem osmkrát a představila se jménem, které dodnes dojímá miliony poutníků: „Já jsem Panna chudých.“ Toto oslovení není jen výrazem sociálního postavení, ale především duchovního postoje. Panna Maria nepřichází jako královna v moci a slávě, ale jako matka těch, kteří nic nemají, kteří se cítí opuštěni a jejichž srdce jsou vyprahlá.
V Banneux se nebe dotklo země velmi prostým způsobem. Panna Maria nežádala velké oběti ani složité teologické úkony. Chtěla jen, aby jí lidé věřili a modlili se. Mariettě při jednom ze setkání řekla: „Věřte ve mne, já budu věřit ve vás.“ Je to krásný příslib vzájemné důvěry mezi Matkou a jejími dětmi. Pramen, který Maria ukázala, se brzy stal místem nesčetných uzdravení, nejen tělesných, ale i těch neviditelných - uzdravení duše, navrácení pokoje do rozvrácených rodin a nalezení smyslu života v těžkých časech. Banneux se tak stalo duchovní oázou pro celou Evropu, která tehdy stála na prahu nejstrašnější války v dějinách.
Panna chudých v Banneux nám připomíná, že bohatství člověka nespočívá v tom, co vlastní, ale v tom, jak moc je schopen se otevřít Boží milosti. Pramen, který je určen pro všechny národy, symbolizuje univerzálnost církve a Mariiny lásky. Neexistují hranice, které by Maria nechtěla překročit, aby potěšila své děti. Ať už jsme z jakékoli země, ať mluvíme jakýmkoli jazykem, u tohoto pramene jsme si všichni rovni ve své potřebě milosrdenství. Mariette Beco později prožila dlouhý život v ústraní, vdala se a založila rodinu, přičemž vždy odmítala jakoukoli slávu. Zůstala tou malou, chudou dívkou, která jen ukázala cestu k prameni. Její život je důkazem, že Bůh si vybírá slabé, aby zahanbil silné.
Dnes je Banneux jedním z nejvýznamnějších mariánských poutních míst. Každoročně sem přijíždějí tisíce nemocných na vozíčcích i zdravých hledajících, aby u pramene načerpali sílu. V tichu tamní přírody, mezi stromy a prostými kapličkami, zní stále stejná výzva k modlitbě a důvěře. Panna chudých nás učí, že i v té největší temnotě svítí světlo a že i v té nejvyprahlejší zemi může vytrysknout pramen čisté vody. Je to poselství naděje, které neztrácí na aktuálnosti ani v dnešním světě, plném jiných forem chudoby a neklidu. Kéž i my dokážeme v tomto májovém čase otevřít svá srdce této tiché a pokorné Matce, která nás vede k prameni pravého života.
Závěrečná modlitba: Maria, Panno chudých, přicházíme k Tobě se vším, co v našich životech chybí a co nás bolí. Ty jsi pramenem naděje pro všechny národy, proto Tě prosíme, vyprošuj nám u svého Syna milost, abychom dokázali být chudí v duchu a otevření Božímu působení. Ponoř naše trápení do pramene svého milosrdenství a dej nám sílu, abychom s důvěrou kráčeli cestou víry. Buď nám matkou v našich těžkostech a uč nás vidět potřeby našich bližních. Prosíme Tě za mír ve světě a za uzdravení všech, kteří trpí na těle i na duši. Maria, Matko naše, věříme v Tebe a odevzdáváme se do Tvé ochrany. Amen.